Exton s. r. o.  tepelná čerpadla

FAQ - tepelná čerpadla

Výpočet tepelných ztrát

Otázka:

Existuje nějaký zjednodušený způsob výpočtu tepelných ztrát? Jak určím odpovídající výkon tepelného čerpadla?

Odpověď:

Výpočet tepelné ztráty provádíme pro celou budovu obálkovou metodou. Výsledkem je tedy celková ztráta objektu, nikoliv pro jednotlivé místnosti. Takový výpočet je vhodný pro výběr typu a výkonu tepelného čerpadla, nikoliv však pro návrh velikosti otopných těles.
Pro výpočet tepelné ztráty rodinného domu je nutný alespoň schematický stavební půdorys, ze kterého budou jasné rozměry objektu, rozmístění a velikost oken, výška jednotlivých podlaží a také materiálové složení jednotlivých konstrukcí. Pokud jsou k dispozici uvedené podklady, pak se cena za výpočet u rodinného domu většinou pohybuje od 2.500 Kč bez DPH.
Projekty otopné soustavy na vaše přání provedeme také, jejich cena se u RD většinou pohybuje od 9.000 Kč bez DPH.
Orientační výpočet tepelných ztrát zvládne každý.
Spočítejte si vytápěný objem : V = šířka x délka x výška (m) = ……………… m3
Tep.ztráta pro starší, nezateplený RD TZ = V x 0,03 = …………… kW
Tep.ztráta pro nový, zateplený RD TZ = V x 0,02 = …………… kW
Tento způsob výpočtu berte opravdu jako orientační. Nenahradí výpočet provedený specialistou. Může vám ale dát alespoň orientační představu, jak silné tepelné čerpadlo potřebujete.
Dimenzování tepelného čerpadla :
tep.čerpadlo vzduch – voda požadovaný výkon = TZ x 1,0~1,1 = ……… kW
tep.čerpadlo země – voda požadovaný výkon = TZ x 0,7~0,8 = ……… kW
tep.čerpadlo voda – voda požadovaný výkon = TZ x 0,7~0,8 = ……… kW

Náplň topného systému nemrznoucí směsí

Otázka:

Můžete mi odpovědět, zda je opravdu nutné, plnit celý topný systém nemrznoucí směsí např.u TČ BoxAir od spol.Mastertherm?

Odpověď:

Dobrý den, pokud je kompaktní tepelné čerpadlo zapojeno přímo do otopné soustavy, je její náplň nemrznoucí směsi u tohoto TČ bezpodmínečně nutná. Alternativu představuje použití oddělovacího tepelného výměníku, objem směsi se tím zredukuje jen pro hydraulický okruh mezi TČ a výměníkem. Trvalé sepnutí oběhového čerpadla pod venkovní teplotou cca +10 st.C řeší promíchávání a rovnoměrnou koncentraci směsi, nikoli ochranu proti zamrznutí (pokud napájení oběhovky není řešeno záložním zdrojem). Pokud tak neučiníte, jednoduše se ptejte na to, jak zajistit ochranu TČ např. při desetistupňových mrazech a výpadku el. proudu na 2 či více hodin....kromě víry, že k tomu nikdy nedojde. Vedle vyšší ceny přináší glykoletylen pro otopnou soustavu i řadu pozitiv, např. ochranu proti korozi.

Spotřeba tepelného čerpadla

Otázka:

Jaká je průměrná roční spotřeba el. energie pro tepelné čerpadlo země/voda-zemní kolektor.

Odpověď:

K zodpovězení této otázky je nutné znát další údaje a to tepelnou ztrátu objektu a typ otopné soustavy (podlahové vytápění, otopná tělesa). Jelikož tedy schází klíčové údaje budou dále uvedeny hodnoty pro běžný rodinný dům o tepelné ztrátě 10kW. Jedná se o novostavbu.

Systém vypadá následovně:
tepelné čerpadlo země/voda o topném výkonu 7kW (podmínky B0W50), plošný kolektor na ploše pozemku 350m2, elektrokotel 4,5kW, přepínací způsob ohřevu TUV do kombinovaného zásobníku s přestupnou plochou 2m2, regulace Siemens RVA53.242, otopná soustava pro první variantu podlahové vytápění, pro druhou variantu otopná tělesa. Klimatické podmínky odpovídají průměru pro ČR. Roční spotřeba tepla pro vytápění a TUV je 21000kWh/rok. Roční spotřeba elektrické energie pro provoz domácnosti je 4000kWh/rok.

Podlahové vytápění:
Spotřeba elektrické energie tepelným čerpadlem 4400kWh/rok. Spotřeba elektrické energie elektrokotlem 1700kWh/rok. Celkové palivové náklady na energie v objektu jsou včetně stálého platu sazby D55 14500Kč/rok. Otopná tělesa: Spotřeba elektrické energie tepelným čerpadlem 6 500 kWh/rok. Spotřeba elektrické energie elektrokotlem 1 700 kWh/rok. Celkové palivové náklady na energie v objektu jsou včetně stálého platu sazby D55 16 500 Kč/rok.

Vytápění zemním plynem:
Spotřeba zemního plynu 26000kWh/rok (spalné teplo). Celkové palivové náklady na energie v objektu jsou včetně stálých platů (zemní plyn + elektřina D02) 35 000 Kč/rok.

Projekt a cena tepelného čerpadla

Otázka:

Právě jednáme s projekční kancelaří o koupi typového projektu 5-ti pokojového domu, 130 m2 plochy. Typový projekt obsahuje plány na topení plynem nebo pevnými palivy. Dělá Vaše společnost plány k tepelnému čerpadlu, které by se přiložily k projektu a jestli ano jaká je jejich cena? V obýváku,kuchyni a v koupelně chceme použít podlahové vytápění a v pokojích radiatory.

Odpověď:

Dobrý den,
samozřejmě jsme schopni pro vás zpracovat jak prováděcí projekt strojovny s tepelným čerpadlem (5 000 Kč bez DPH), ale i prováděcí projekt vytápění, tento je včetně výpočtu tepelných ztrát objektu. (10 000 Kč bez DPH)

Plošný kolektor tepelného čerpadla

Otázka:

Dobrý den!
Má otázka se týká výstavby výkopového kolektoru TČ země-voda. Dle tepelné ztráty RD (13kW) bych měl mít asi 4 výkopy o délce cca 45 metrů. Výkopy by byly vedle sebe s osovou vzdáleností cca 4m. Mohou být tyto výkopy zhruba uprostřed zakřivené-odbočené (asi o 45°-z důvodu rozměru pozemku)? Nebo musí být výkopy rovné?

Odpověď:

Dobry den.
Zemní kolektor tepelného čerpadla bychom vám doporučili a) jednotlivé výkopy zhotovit v rozměrech 20m (ne 45m) dlouhé b) rovné. Ad. a) Délka hadice na jednom klubku je 200 m a to akorát pokryje tento rozměr výkopu. Pokud by byla délka výkopu delší, jak píšete, musela by se hadice spojovat a tím by se mohl vytvořit problematický bod do budoucna. Ad. b) hadice je poměrně tuhá, neohebná. Je proto lepší navrhnout kolektor rovný, bez zlomů a zařivení. Pokud byste měl s návrhem kolektoru problém, obraťte se prosím na naše obchodní zástupce.

Co všechno lze postavit nad zemní kolektor?

Otázka:

Dobrý den,
rád bych rozvinul jeden z předešlých dotazů, zda a případně co všechno mohu umístit nad zemní smyčky kolektoru. V našem konkrétním případě bychom rádi dali zemní smyčky zčásti pod přijezdovou cestu ke garáži a pod chodník k hlavním dveřím. Je to možné? Nepoškodíme tím nějak výkon t.č.?
Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den,
plošný kolektor je dobíjen solární energií, tedy sluncem. Není tedy dobré jej nadměrně zastiňovat. Cesta nebo chodník nebývají problém, pro jistotu doporučuji konkrétní situaci posoudit technikem.

Písčité podloží pro zemní kolektor, technologie sonic drill

Otázka:

Dobry den,
zajima me pokud mam na pozemku piscite podlozi, je to spise pozitivni na zemni kolektor nebo naopak negativni.

Odpověď:

Záleží také na tom, zda je písek suchý, nebo mokrý. Suchý písek není příliš vhodný, mokrý písek je vhodný. Ideální je, pokud se jedná o oblast s vysokou hladinou spodní vody a v hloubce ukládání kolektoru je již přítomná spodní voda. Pozor však na vertikální sondy - vrty. Zhotovení vrtů v případě písčitého podloží, které zasahuje hluboko, prakticky po celou hloubku výměníku, je velice problematické a nákladné. Existují speciální vrtné soupravy pro tento typ podloží, tzv. "Sonic Drill", avšak v ČR dle našich informací zatím tuto technologii nikdo nevlastní. Zhotovení 100m vrtu touto technologií včetně zapuštění sond trvá přibližně 1 hodinu. Zhotovení horizontálního kolektoru však není příliš náročné a běžně se provádí.

Zemní kolektor a sad

Otázka:

Dobrý den.
1. Mám dostatečně velký pozemek pro systém země-voda, ale je to sad, kde ovocné stromy jsou v řadách asi 4 m od sebe. Lze zde umístit kolektory uprostřed mezi řady stromů?
2. Mám studnu pro systém voda-voda, (vydatnost si nechám vypočítat později). Použitou vodu nemohu vypustit do obecní kanalizace určené pro dešťovou vodu?

Odpověď:

1. Umístění kolektorů mezi řadu stromů je možné.
2. Zde záleží na vyjádření referátu životního prostředí, na základě názoru hydrogeologa. Dále záleží na správci kanalizace. Jinak vydatnost je lépe ověřit čerpací zkouškou.

Zemní kolektor v zavodněné zemině

Otázka:

Dobrý den,
mám na pozemku spodní vodu v hloubce 120 cm pod povrchem.Zemina je písčito-jílovitá.Uvažuji o použití zemního kolektoru.Uvádíte,že zem.kolektor se pokládá do hloubky cca 180 cm.V mém případě bych tedy pokládal zem.kolektor téměř jako do "vody".Nebude to vadit anebo naopak,přinese to nějaké výhody?
Děkuji.

Odpověď:

Určitě to vadit nebude. V případě plastových kolektorů je pak užší provedení výkopu aby potrubí drželo před zasypáním pod vodní hladinou. Samozřejmě pokud se jedná o zaplavené porézní podloží, je to ku prospěchu systému.

Zemní kolektor pod domem

Otázka:

Vážení uvažuji o zřízení vytápění pomocí tepelného čerpadla. Jsem s výstavbou ve fázi základů. Jedná se o částečně podsklepený rodinný dům. Sklep - 110 m2, přízemí - 110 m2, podkroví - 158 m2 zastavěná plocha,zděno z páleného materiálu síla obvodových stěn 440 mm. U domu plánuji rezervoár na dešťovou vodu cca 3,5m x 11m x 2,5m. Můj dotaz tudíž je: zda je možno nakombinovat vrty se systémem voda/voda, popřípadě podzemní povrchové "výměníky" se systémem voda/voda, abych využíval i dešťové vody v rezervátu. Další můj dotaz (zřejmě ještě více mimo realitu) je, zda by nebylo dobré využít pro výměnu energie zeminu pod podlahou sklepu. K těmto úvahám mne vede malá volná plocha kolem mého domu (bez rezervoáru asi 100 m2) a velká finanční nákladnost hloubkových vrtů.

Odpověď:

Využití dešťové vody je samozřejmě teoreticky možné, avšak investičně nákladné a energetický a tím i finanční přínos je zanedbatelný. Využití zeminy pod objektem formou plošného kolektoru bohužel možné není. Je však možné umístění vrtů pod objektem. Princip systému země/voda není geotermální v pravém slova smyslu. Jedná se spíše o využití akumulovaného slunečního záření v zemském povrchu. Proto je využití zeminy pod objektem z dlouhodobého hlediska problematické.

Odpadní teplo slunečních kolektorů

Otázka:

Dobrý den,
používám sluneční kolektory pro ohřev TUV. Lze přebytečné teplo z kolektorů v létě ochlazovat přez zemní kolektor o ploše cca 300m2? Bude docházet k lepší regeneraci kolektoru, nebo to nemá praktický význam. Naopak nedochází např. k vysychání zeminy kolem trubek nebo jinému negativnímu účinku na zemní kolektor?
Děkuji

Odpověď:

Dobrý den,
je dokonce přímo ideální, když lze zemní kolektor dobíjet přebytečnou energií ze solárního systému. Kolektor tak rychleji a kvalitněji regeneruje. Tento systém se v praxi běžně používá.

Plošný kolektor slinky

Otázka:

Dobrý den.
Jakým způsobem se tlakuje a odvzdušňuje kolektor slinky? Stačí k tomu oběhové čerpadlo tepelného čerpadla nebo se používá jiné k natlakování? Další dotaz. Jaké výhody a nevýhody jsou mezi slinkama a klasickým kolektorem? Jaké výhody oproti klasickému lihu mají Vámi používamé nemrznoucí směsi? Je nutné při kombinaci podlahového vytápění a tepelného čerpadla země-voda použít akumulační nádrž? Podlahové vytápění má přeci samo o sobě velikou akumulaci? Jak se pak nejlépe řeší regulace takové kombinace bez AN. Jak moc ovlivňuje hloubka v rouzmezí cca 1,3-1,8 m výkok slinek? Veškerá energie je dána sluncem nebo srážkami. Čili čím hlouběji, tím méně je nabíjena a naopak. Předpokladem je samozřejmě nezámrzná hloubka...většinou se uvádí nad 1 m.
Děkuji moc za rychlou odpověď.

Odpověď:

Odvzdušnění zemního kolektoru je nutné provést pomocí buď samonasávacího, nebo ponorného čerpadla z nádoby s nemrznoucí směsí. Výkon čerpadla by měl být minimálně 0,5l/s při tlaku 40m. Odvzdušnění rozhodně není možné povádět oběhovým čerpadlem uvnitř tepelného čerpadla. Výjimka samozřejmě potvrzuje pravidlo a občas se odvzdušnění povede i vestavěným oběhovým čerpdlem. U kolektoru Slinky však nevím o nikom, komu by se to povedlo. Vlastní odvzdušnění se provádí smyčku po smyčce s uzavřenými vývody do tepelného čerpadla. Proto musí být rozdělovač a sběrač vybaven uzavíracími armaturami nejen pro smyčky, ale i pro vývody k tepelnému čerpadlu.

Dalšími důležitými armaturami jsou vypouštěcí ventily, umístěné na rozdělovači i sběrači, jinak není odvzdušnění možné. Zemní kolektor Slinky šetří výkopové práce, respektive objem přemisťované zeminy. Jako nemrznoucí směs doporučujeme všechny kapaliny na bázi glykolu, nebo speciální lihovou směs TERMOFROST L. Pokud chcete použít přímo líh, doporučujeme míchání 30% objemově, s přídavkem kapaliny na bázi glykolu 2 až 3%.

Pokud je otopnou soustavou pouze podlahové vytápění, není akumulační nádoba nutná. Pokud se však jedná o kombinaci otopných soustav s různými teplotními hladinami, typicky podlahové vytápění a otopná tělesa(radiátory), je pro správnou funkci systému vyrovnávací nádoba alespoň o objemu 15xtopný výkon TČ nutná. Co se týká hloubky uložení kolektorů, měla by být cca 60cm pod nezámrznou hloubkou. Princip funkce je akumulované sluneční záření v zemském povrchu.

Je nutný projekt a stavební povoleni?

Otázka:

Mám v projektu navržené topení plynem nebo elektřinou, klasická otopná tělesa(desková), tepelný spád 75/60. Chci instalovat tepelné čerpadlo země/voda,kolektor. Je třeba nový projekt vč.stavebního povolení? Provádíte i instalaci podlahového topení? Lze k vašemu TČ.instalovat sluneční kolektor?

Odpověď:

Dobrý den.
Otopná soustava by měla být dimenzována jako nízkoteplotní (tepelný spád 50/45). V projektu je tedy třeba tuto skutečnost změnit, ale nebudete žádat o nové stavební povolení, pouze ohlásíte změnu projektu. Instalaci tepelných čerpadel provádíme sami nebo pomocí autorizovaných montážních firem. Ve vyjímečných případech jsou vám schopny nainstalovat i otopnou soustavu včetně podlahovky.

Co je vše potřeba?

Otázka:

Co je vše potřeba.

Odpověď:

Pro rychlou a bezproblémovou instalaci tepelného čerpadla je nutné splnit několik základních technických a úředních požadavků.

1. Nejdůležitější podmínka! Zjistit, zdali je vám schopen dodavatel elektrické energie přidělit odpovídající jistič (požadovanou hodnotu najdete u konkrétního tepelného čerpadla v technické části Katalogu, popř. vám jí sdělí obchodní zástupce).

2.Zažádat vašeho dodavatele elektrické energie o zvýhodněnou sazbu D56.

3. Podat Ohlášení o stavbě na příslušný stavební úřad.

4. Nejdůležitější podmínka! Zjistit, zdali je vám schopen dodavatel elektrické energie přidělit odpovídající jistič (požadovanou hodnotu najdete u konkrétního tepelného čerpadla v technické části Katalogu, popř. vám jí sdělí obchodní zástupce).

Nutná legislativa pro realizaci vrtů

Otázka:

Jaké jsou legislativní podmínky okolo realizace vrtů pro tepelná čerpadla?

Odpověď:

Před zahájením vrtných prací potřebujeme následující dokumenty:

Kopii snímku katastrální mapy
Kopii výpisu z katastru nemovitostí
Kopii stavebního povolení, ve kterém musí být zmínka o těchto vrtech na příslušné parcele, nebo vyjádření stavebního úřadu na ohlášení o rekonstrukci (změně) otopného systému na tepelné čerpadlo s vrty (nutno uvést počet a hloubku vrtů, parcelní číslo) ze strany investora.
Pokud ještě neproběhlo stavební řízení, je situace zpravidla snazší, protože tepelné čerpadlo s vrty lze nechat zapracovat do projektu stavby celého objektu a ten nechat schválit. V současné době na vyžádání zpracujeme projekt vrtů pro účely stavebního řízení, který by měl usnadnit schvalovací proces.

Tyto dokumenty potřebujeme jako přílohu pro naše ohlášení vrtných prací na příslušný obvodní báňský úřad, které musíme doručit dle zákona minimálně 8 pracovních dnů před zahájením akce.

1. Legislativně nejnáročnější řízení.

2. Nejdůležitější podmínka! Zjistit, zdali je vám schopen dodavatel elektrické energie přidělit odpovídající jistič (požadovanou hodnotu najdete u konkrétního tepelného čerpadla v technické části katalogu, popřípadě vám jí sdělí obchodní zástupce).

3. Je nutné absolvovat veškeré schvalovací řízení nutné pro vodní dílo (ideálně konzultovat s příslušným stavebním úřadem)